Dobrý den. V případě účinné léčby Warfarinem s INR mezi 2 až 3,5 v letu do Turecka problém nevidím. Nicméně neznám Váš konkrétní případ, například nevím, jaké máte zbytkové postižení žil trombózou a zda nemáte po embolii plic například známky plicní hypertenze. To jsou věci, které je dobré probrat se specialistou, který o Vašem onemocnění a případných následcích ví více.

Kyselina listová, čili vitamín B6 ani další z vitamínů řady B nejsou uváděny jako léky ovlivňující účinnost Warfarinu. Je třeba omezit přísun vitamínu K a být obezřetný stran vitamínu C, které účinnost Warfarinu snižují.

Dobrý den. Dle uvedeného popisu jsou následky patrné ultrazvukem po prodělané trombóze pouze minimální. Jak jsem psal, i rizikové faktory laboratorní nejsou výrazné, nicméně by bylo vhodné, pokud již nebyl proveden, doplnit odběr na hladinu homocysteinu v krvi a v případě zvýšené hladiny bych nasadil kyselinu listovou /Acidum Folicum/. Jinak bych doporučoval ve Vašem případě léčbu nízkomolekulárním heparinem pouze po dobu těhotenství a v případě kojení, přechod na dobu šestinedělí /nízkomolekulární heparin není vhodné podávat u kojících žen/ a po šestinedělí bych Warfarin vysadil. V případě otoků dodržujte režimová opatření, jako je ukládat nohy do zvýšené polohy, cvičit, sprchovat končetiny chladnou vodou, nosit kompresivní punčochy. V případě, že přes tato opatření jsou otoky a potíže výrazné je možné podávat u těhotných některá venotonika, jako jsou Cyclo 3 Fort, případně Detralex.

Dobrý den. Tlaková bolest v lýtku je opravdu jedním z nejdůležitějších příznaků žilní trombózy, nicméně se nejedná o příznak příliš specifický, protože může být způsobený celou řadou jiných příčin. Proto by bylo vhodné, zvláště pokud podstupujete kůru kavitací, ukázat se u Vašeho praktického lékaře, s tím, že dle posouzení Vaší anamnézy a klinického obrazu posoudí, zda je třeba provést ultrazvuk žilního systému, případně specializované cévní či jiné vyšetření.

Dobrý den. Máte riziko žilní trombosy dané jednak mutací, kterou uvádíte, ale kterou přesto, že je v homozygotní a tím pádem rizikovější formě, nepovažuji za vážnou. Druhým faktorem, přispívajícím k většímu riziku žilní trombózy, který považuji za významnější, je stav po prodělané trombóze. Vzhledem k Vašim potížím předpokládám, že máte porušený systém žilních chlopní, ale musel bych podrobně znát Váš ultrazvukový nález. Obávám se, že bude v případě Vašeho těhotenství nutné po celou dobu aplikovat nízkomolekulární heparin k zabránění opakování žilní trombózy, ale nasadil bych jej až po otěhotnění. Před otěhotněním bude nutno vysadit Warfarin, osobně bych jej vysadil na jaře nebo až na podzim, protože léto představuje pro vznik žilní trombosy rizikovější období a v tuto dobu by se Warfarin vysazovat neměl. Váš syn tuto mutaci zdědit může, ale jak jsem psal, nepovažuji ji za výrazně rizikovou.

Dobrý den. Těhotenství, šestinedělí a pooperační období představují výrazně riziková období pro žilní trombosu. Rovněž jsou v těhotenství dost běžné otoky a bolesti nohou. Vzhledem k informacím, které o Vás mám, nemohu rozhodnout, zda u Vás žilní trombosa vznikla před porodem nebo až po operaci v šestinedělí, ale z hlediska Vašeho současného stavu tato otázka nehraje roli. V lednu je třeba rozhodnout o ukončení léčby warfarinem na základě ultrazvukové kontroly žil postižené končetiny a také na základě toho, zda s uvedenou končetinou nemáte potíže. Otěhotnět můžete i při zbytkovém postižení žil, ale pravda je, že byste neměla užívat v době otěhotnění warfarin. Měla byste přejít na píchání Clexane po celou dobu těhotenství, aby se snížilo riziko vzniku opakování trombózy. Co se týká pohybu, je pravda, že pohyb přispívá ke zlepšení proudění krve v žilách nohou a tím snižuje riziko vzniku trombózy. Menší množství pohybu jistě nebylo hlavní příčinou, ale na vzniku se mohlo podílet.

Dobrý den. Pokud jste měla žilní trombosu v červnu, je nyní již čas ke zvážení pro další podávání léčby Warfarinem, rozhodnutí je třeba provést na základě Vašeho klinického stavu – přítomnosti potíží s postiženou končetinou a podle výsledku kontrolního ultrazvuku postižených žil a případně na základě výsledku laboratorního testu – stanovení D dimerů v krvi. Proto bych s užíváním potravinových doplňků počkal až na případné vysazení Warfarinu. Složení potravinového doplňku Herbalife neznám a v případě současného užívání s Warfarinem je třeba zjistit jeho přesné složení a možnost kombinace konsultovat s lékařem. Obecně však kombinovat warfarinizaci s užíváním potravinových doplňků nedoporučuji. Stran kyseliny listové neboli vitaminu B6, který je nutný kvůli správné krvetvorbě, v každé lékárně Vám doporučí doplňky, které uvedený vitamín obsahují v různé míře. Spíše však doporučuji konzumaci dostatečného množství listové zeleniny, ve které je uvedený vitamín obsažený v dostatečném množství, ovšem samozřejmě až po vysazení Warfarinu, vzhledem k tomu, že tyto potraviny obsahují rovněž velké množství vitamínu K, které účinek warfarinizace oslabují. Co se týká potravinových doplňků pro podporu funkce žilního systému, rovněž jich v lékárnách najdete celou řadu, za nejlepší však považuji užívání takzvaných venotonik, mezi něž patří například Vámi uvedený Detralex, ovšem doporučená denní dávka tohoto léku jsou dvě tablety denně.

Dobrý den. Nepopisujete rozsah a tudíž ani závažnost postižení žilního systému, ale musím říci, že hluboká žilní trombóza je závažné onemocnění, po kterém mohou přetrvávat následky řadu týdnů i měsíců a dle závažnosti postižení žilního řečiště, může být končetina postižena zhoršením odtoku i dlouhodobě, tudíž dlouho nebo i dlouhodobě mohou přetrvávat i potíže pacienta. Žíla, postižená trombosou, může zůstat trvale uzavřena nebo se může zprůchodnit pouze částečně, ale tento nedostatek bývá kompenzován ostatními žílami a případně takzvanými kolaterálami. To, zda se žíla plně zprůchodní nebo zůstane uzavřena, závisí nejvíce na včasnosti zahájení léčby, ale také na velikosti postižené žíly a celkovém nastavení organismu pacienta v době trombózy. Léčba Ziborem je jistě správná, dávkování vychází z hmotnosti pacienta. Většinou tato léčba trvá 10 dnů a poté se přechází na takzvanou perorální antikoagulační léčbu, což je léčba Warfarinem, proto bych ve Vašem případě spíše čekal, že už budete mít nasazený Warfarin. Ziborem jste ještě léčena nejspíše vzhledem k závažnosti klinických a subjektivních potíží. Jinak bych ještě doporučil užívání kompresivních pomůcek, jako bandáží nebo punčoch, při jejichž nošení je vhodné chodit i cvičit. Můžete zkusit efekt venotonik a lokální léčbu heparinoidy. Jinak doporučuji při léčbě trpělivost, protože mimo výše uvedené metody léčbu urychlit nelze.

Dobrý den. Je důležité, o jak výrazné zvýšení hladiny tohoto faktoru se jedná. Také by bylo vhodné určit, zda nemá zvýšení hladiny tohoto faktoru jinou příčinu – může to být třeba užívání hormonální antikoncepce. V případě, že je hladina tohoto faktoru zvýšena na 150 nebo více procent proti normě, dochází ke zvýšení rizika vzniku žilní trombosy asi 5 násobnému. Další zvýšení rizika je dané například prodělanou žilní trombózou. Je třeba zvážit tato rizika, případně jejich kombinaci a na jedné straně, na straně druhé pak Vaši míru tolerance a případně rizika při užívání Warfarinu a podle toho pak rozhodnout.

Dobrý den Michale, dle Tvého popisu se pravděpodobně nejedná o závažnější záležitost, ale pouze o výrazně vystouplé spánkové žíly. Nejsem si jistý, zda se chirurgické zákroky na těchto žilkách někde provádí, ale ještě jsem o tom neslyšel a popravdě řečeno jsem se s podobným problémem ještě nesetkal. Nicméně nemohu zcela vyloučit, že se nejedná o takzvanou temporální arteritidu, která je součástí autoimunitní nemoci nazývané Hortonova obrovskobuněčná arteritis, což je závažné onemocnění. Každopádně by bylo vhodné navštívit svého praktického lékaře a dle jeho úsudku i specializovanou cévní ambulanci k posouzení.